Článek „Barák na odstřel“ zveřejněný 8. 11. 2007 v týdeníku Reflex
Zdroj: Reflex
Datum vydání: 8.11.2007
Ročník: 18
Číslo: 45
Strana: 6
Autor: JAN POTŮČEK
Rubrika: ANALÝZA
Oblast: Časopisy - společnost a životní styl
Bylo by jednoduché spojovat odchod dlouholetého ředitele zpravodajství České televize Zdeňka Šámala do konkurenční Novy s výkřiky redaktorů o politických tlacích na zpravodajství a publicistiku ČT. Určitá souvislost tu je, obojí ale spíš vypovídá o neuvěřitelně špatných vztazích ve vedení televize a o slabosti jejího generálního ředitele Jiřího Janečka.
Nezávislost České televize je ohrožena, hlásal v pondělí 29. října zpravodajský server iDnes. cz. Generální ředitel ČT Jiří Janeček prý podléhá politickým tlakům, nechá si prověřovat ‚problematické‘ reportáže o koaličních politicích a zakazuje vysílat upoutávky na pořad Reportéři ČT v hlavní zpravodajské relaci Události. O den později se televize Nova pochlubila, že k ní od Nového roku přejde ředitel zpravodajství ČT Zdeněk Šámal a povede její internetový portál. Trošku mnoho náhod najednou, dá se říci. Pro nezasvěceného pozorovatele určitě. Při pohledu pod povrch zjistíte, že o ohrožení nezávislosti veřejnoprávní televize by iDnes. cz nepsal, nebýt toho, že o ní mluvil reportér ČT Filip Černý při přebírání ceny na Mezinárodním festivalu dokumentárního filmu v Jihlavě. ‚Chci poděkovat vedení redakce publicistiky, protože redakce je pod politickým tlakem,‘ řekl. Později se Černý snažil svoje slova mírnit, kauza však už byla na světě.
BACHA, ODCHÁZÍ ŠÁMAL
‚Byl to bonmot, který ale vystihuje, v jaké atmosféře tady pracujeme,‘ brzdil posléze Černý. V té době už reportéři věděli, že jejich hlavní zastánce ve vedení televize, ředitel zpravodajství Zdeněk Šámal, plánuje odchod jinam. Jihlavskou akci lze tedy považovat za jakýsi preventivní výkřik. Šámal se reportérů všemožně zastával a často se jim ani nezmiňoval o řadě stížností, s nimiž se politici obraceli nikoli na Radu ČT, ale neformálně přímo na generálního ředitele Janečka. A Janeček jim jako správný nekonfliktní ředitel, zvolený politicky dosazenými radními, naslouchal. Na vzrušené atmosféře v ČT se navíc podílejí i ne právě dobré vztahy mezi vedením redakcí zpravodajství a publicistiky. V ideálním případě by měly redakce spolupracovat a navzájem se podporovat. Třeba tím, že publicisté poskytnou zpravodajství informace o exkluzívní reportáži a ty se objeví jako příspěvek v Událostech s upoutávkou na pořad Reportéři ČT. Nebo tím, že redaktoři zpravodajství rozpracují původně zpravodajské téma do hloubky právě pro Reportéry ČT. Taková spolupráce ale na Kavčích horách povážlivě skřípe. Dá se říct, že v přímé úměře s tím, jak se množí stížnosti politiků na investigativní reportáže o premiérově poradci Marku Dalíkovi, úsporách exvicepremiéra Jiřího Čunka či dluzích podnikatele Jaroslava Veverky, přítele Mirka Topolánka. ‚Dospělo to do fáze, že jsme se už ani nesnažili Událostem připravovat upoutávky na náš pořad, protože když jsme je připravili, stejně je neodvysílali,‘ stěžuje si šéf Reportérů ČT Marek Wollner. Když pak šéfredaktor zpravodajství Michal Petrov odmítl v Událostech odvysílat příspěvek o reportáži Miliónový dlužník, věnované problémům firmy Jaroslava Veverky, přítele premiéra Topolánka a jeho poradce Dalíka, podali její autoři stížnost k Radě ČT kvůli ‚šéfredaktorově klientelismu a cenzuře‘. ‚Na té reportáži by nebylo nic zajímavého, kdyby tam nebyla spojitost Veverka - Dalík - Topolánek,‘ oponoval redaktorům Petrov. ‚To je sice pěkné, ale ona tam ta souvislost právě je,‘ namítá šéf publicistiky Jiří Vondráček.
ČUNKA VÁM NEDÁME
Klukovské spory mezi zpravodajci a reportéry ČT dobře ilustruje příhoda s reportáží o sociálních dávkách pro vicepremiéra Jiřího Čunka. ‚Když nám nechtěli odehrát Veverku, řekli jsme si, že jim Čunka nedáme a necháme si ho jen pro Reportéry ČT. Michal Petrov nám potom vytýkal, že ho nemohli odehrát v Událostech,‘ vzpomíná Wollner. Čunek už vicepremiérem není, reportáž ale bude mít dohru u televizní rady. Přišly na ni totiž dvě stížnosti. Obě patrně skončí u Etického panelu ČT, což je poradní orgán generálního ředitele Janečka. Funguje jako poslední instance při sporech o objektivitu a nestrannost nějakého televizního příspěvku. Reportéři ČT jsou nejdiskutovanějším pořadem panelu. Podněty mu zasílá přímo ředitel Janeček a jenom za letošní rok jich bylo už šest (z celkových osmi za všechny pořady ČT). ‚Už jsem si říkal, že bych měl spočítat, kolik vysvětlení jim musím vypracovávat. Dochází to do takových absurdit, že když redaktor použije v reportáži slovo ‚poprava‘ ve spojení s vraždou, přeme se o to, jestli je to pro právní jednání, nebo jakékoliv zabití,‘ říká šéfredaktor Vondráček. Dá se o panelu mluvit jako o prodloužené ruce nespokojených politiků, jak si to o něm myslí sami Reportéři ČT? ‚Rozhodně nechceme vzbuzovat dojem, že jsme nějak vysazení proti Reportérům ČT. To, že nejvíc podnětů chodí právě na tento pořad, je dáno jeho zaměřením. My se jím zabýváme, abychom upozornili na místa, kde může být televize zranitelná, a pomáháme odstraňovat chyby,‘ hájí panel jeden z jeho členů, Nikolaj Savický. Veškeré podněty na reportáže prý přicházejí přes Radu ČT a Jiří Janeček je jenom ‚přeposílá‘. Systém rady a etického panelu je ale takový, že stěžovat si může prakticky kdokoliv na cokoli. Generální ředitel, který může být kvůli oprávněným stížnostem na jednostrannost vysílání odvolán z funkce, pak raději předá podnět etickému panelu. Je z obliga. Pro objektivní posouzení stížnosti si mohou ‚panelisté‘ a ředitel od autorů reportáže vyžádat přepis hrubého materiálu, z něhož se stříhá konečná podoba reportáže. Právě v tomhle postupu spatřují reportéři největší nebezpečí: každá reportáž by se dala sestříhat jinak, pro objektivitu a nestrannost není jasné měřítko. Zdeněk Šámal hrál v tomhle kolečku roli nárazníkového pásma. Co si neuhájil šéfredaktor publicistiky Vondráček, uhájil jeho přímý nadřízený Šámal. Proto bude hodně záležet na osobě nového ředitele zpravodajství. Reportérům určitě nepřidává na klidu, že se spekuluje o Michalu Petrovovi. Možní kandidáti jsou i jeho předchůdce Karel Novák, stálý zpravodaj ČT ve Spojených státech Roman Bradáč či zástupce šéfa zpravodajství Milan Fridrich. Jisté je, že to bude někdo z ČT a ten někdo si nejdřív musí obejít politiky, aby Janeček neriskoval další problém.
LAMBERT PŘES PALUBU
Spojovat plánovaný odchod Zdeňka Šámala z ČT jenom s politickými tlaky na reportéry nelze, ale svůj podíl na jeho rozhodnutí určitě mají. Stejně jako neustálé spory uvnitř nejvyššího vedení televize, kde proti sobě stojí bývalí přátelé Jiří Janeček a jeho někdejší pravá ruka František Lambert. Janeček s praktikem Lambertem tvořili úspěšný tandem, kterému se podařilo televizi vytáhnout z mnohaleté stagnace, způsobené častými výměnami ředitelů. Není žádným tajemstvím, že Kavčí hory fakticky vedl Lambert, zatímco Janeček měl spíš ‚reprezentativní‘ roli. Tak to fungovalo do letošního ledna, kdy na Lamberta prasklo jeho členství v komunistických Lidových milicích. Přišel kvůli němu o funkci vrchního i programového ředitele a Janeček ho přesunul na méně významný post finančního ředitele, jen aby si zachránil vlastní kůži. Mezi oběma pány se rozhořela válka, která pokračuje dodnes. V červnu Janeček oznámil vytvoření zcela nové funkce personálního ředitele, do níž jmenoval Jana Mrzenu, bývalého předsedu Rady ČT, pod jehož vedením radní Janečka před čtyřmi lety zvolili generálním ředitelem ČT. Lambertův vliv v ČT klesal, někteří členové managementu však nadále drželi víc s ním než s Janečkem. Patřil k nim i Zdeněk Šámal, kterému Lambert pomohl prosadit a realizovat projekt zpravodajského kanálu ČT 24. Ještě letos v létě spolu tvrdě bojovali proti snahám zbytku vedení ČT odsunout plánovanou změnu grafiky. Dobré vztahy mezi Šámalem a Lambertem nenarušilo ani Janečkovo rozhodnutí zbavit Lamberta pozice statutárního zástupce generálního ředitele a převést tuto funkci na Šámala. Janečkovi se ale mezitím doneslo, že by ho mohl chtít Šámal nahradit. Stačilo by, aby politici prostřednictvím televizní rady Janečka odvolali, a pak by na jeho místo automaticky nastoupil jeho statutární zástupce. Co na tom, že šlo o drb a Šámal o Janečkovo místo nestál. Jejich spolupráce byla nenapravitelně narušena. Mluvit o těchto personálních kotrmelcích přímo s Janečkem nebo jeho oponentem Lambertem je nemožné. Janeček se novinářům vyhýbá, a když není zbytí, pošle přes tiskové oddělení nic neříkající e-mail. Lambert už neřekne vůbec nic.
POLSKOU CESTOU?
Že by se Šámal mohl stát generálním ředitelem celé ČT, bylo spíše zbožné přání Františka Lamberta, vedeného snahou pomstít se Janečkovi. Lambertovy dny jsou ale zřejmě sečteny. Janeček si už místo něj přivedl do televize novou posilu: provozního šéfa Vladimíra Karmazína. Překvapivě kamaráda z Tábora, kde Janeček dlouhá léta pracoval jako krajánek redakce zpravodajství ČT. ‚Možná jsme si až příliš dlouho užívali bezstarostnosti. Teď se z ČT stane zase standardní středoevropská veřejnoprávní televize,‘ předvídá Zdeněk Šámal. Při pohledu do Polska, kde veřejnoprávní televizi vede bývalý šéf kanceláře prezidenta Lecha Kaczyńského, na Slovensko, kde se šéfem STV stal černý kůň nejsilnější vládní strany Smer, a do Maďarska, kde se veřejnoprávní televize MTV pohybuje na samém okraji zájmu diváků, to věru není optimistická vize. Zvlášť když Jiří Janeček nemůže počítat s tím, že ho radní za půldruhého roku znovu zvolí generálním ředitelem, a chce tak svoji lhůtu jen nějak doklepat. Případně do ředitelské funkce vystřelit nějakého svého kamaráda.
TEXT JAN POTŮČEK
Foto - Politické tlaky na veřejnoprávní televizi budou pořád. Když jim nedokáže čelit generální ředitel, měl by je odstínit ředitel zpravodajství.
Z úspěšného tandemu Lambert - Janeček se stali nepřátelé na život a na smrt
Šéfredaktora publicistiky Jiřího Vondráčka čekají špatné časy. Šámal nad ním držel ochrannou ruku.
FOTO TOMÁŠ TESAŘ
Foto - ‚Už na mě křičeli i hanba,‘ líčí Šámal atmosféru ve zpravodajství ČT poté, co oznámil odchod do Novy
‚Díky Čunkovi si na nás aspoň půl roku nikdo nic nedovolí,‘ míní šéf Reportérů ČT Marek Wollner
Česká televize by mohla Nově závidět nové zpravodajské centrum. I kvůli tomu se Šámal rozhodl odejít.
FOTO ČTK/ROMAN VONDROUŠ